Hradecké komorní tucteto

Kde jsme se vzali

Začalo to ve Smetáku — tak jsme důvěrně nazývali smíšený pěvecký sbor Smetana (z Hradce Králové), kde jsme se jakožto (z větší části) studenti VŠ poznali. A protože nám bylo po skončení studií líto trhat partu, tak jsme se čas od času sešli, pokecali, zazpívali… Jednou z příležitostí byl i „brigádnický“ pobyt na hradě Valdštejně. To bylo v roce 1993. Když byla v následujícím roce zrekonstruována hradní kaple, nabralo společné zpívání konkrétnější podobu. Myšlenka pravidelné činnosti na sebe nenechala dlouho čekat, a tak vzniklo Hradecké komorní tucteto. Na památném „čarodějnickém“ večeru roku 1994 se nás sešlo skutečně dvanáct a z nápadu jsme měli takovou radost, až jsme při tom prorazili škopek.

Co jsme zač

Tucteto je živý organismus a za těch let jím prošlo určitě přes 60 lidí. Začínali jsme ve dvanácti, ale byla doba, kdy nás bylo i třicet. Potěšující je, že do tucteta přicházeli lidé různých věkových kategorií — od žáků základní školy až po čtyřicátníky. Poslední dobou se objevuje ještě jeden fenomén, který nám připomíná, jak stárneme — v tuctetu začínají zpívat i naše děti. Momentálně má sbor přes dvacet členů ve věkovém rozmezí 20 až 60 let. Stačí ale, aby třeba někdo otěhotněl, a všechno může být jinak.

V názvu máme sice „Hradecké“, řada lidí však žije mimo Hradec Králové — v Číbuzi, Jaroměři, Jenčicích, Mokošíně, Pardubicích, Praze, Přelouči nebo Strašově. K Hradci máme ale všichni nějakou vazbu a taky tu (většinou) zkoušíme.

Jak fungujeme

Fungujeme zásadně o víkendech. Vzhledem k tomu, odkud jsme, si zkrátka nemůžeme dovolit zkoušet jednou či dvakrát týdně, jak to bývá u sborů zvykem. Scházíme se většinou jen jednou do měsíce k víkendovým soustředěním, na kterých nacvičujeme repertoár pro koncerty. Ty míváme každoročně kolem velikonoc, začátkem července (na Valdštejně — o tom ještě bude řeč), v září a na vánoce.

Čas od času se nám podaří oživit činnost spoluprací s jiným sborem, ale při naší frekvenci zkoušek se toho o moc víc stihnout nedá — musíme se ty skladby taky někdy naučit. Nejčastěji nás můžete slyšet zpívat v Evangelickém kostele v Hradci Králové a na hradě Valdštejně u Turnova.

Valdštejnské hudební léto

Už let se každoročně začátkem července zhruba na týden nastěhujeme do hradní kaple a zpíváme tam pro radost sobě i všem návštěvníkům. Děje se tak formou malých koncertíků, které máme během dne, a také jednoho „velkého“ večerního koncertu — zejména na něm bývá atmosféra nabitá pozitivní energií a všichni si ji užívají plnými doušky.

To všechno je možné díky vstřícnosti a toleranci správy hradu — v začátcích pana Kouckého a jeho dcery Andrey, kteří Valdštejn postavili na nohy, vdechli mu nový život, ale i všech jejich nástupců, s nimiž bychom rádi udržovali spolupráci ještě dlouho. Však se můžete sami podívat — možná pochopíte, proč sem tak rádi jezdíme. Od vánoc 2009 máme k dispozici i DVD s průřezem Valdštejnského hudebního léta 2008. Vyrobil ho pro nás Robert Průcha a najdete na něm kromě sestřihu z koncertů i záběry s nehudebním obsahem, které vám přiblíží život sboru i z dalších stránek. Objednat si ho můžete v sekci diskografie.

Co zpíváme

Všechno možné. Pestrost je jedním ze stavebních kamenů našeho repertoáru (jeho kompletní podobu přinášíme na jiném místě těchto stránek). A to nejen co do žánrů či období, ale i co do zpracování. A tak zpíváme à cappella i s doprovodem nejrůznějších hudebních nástrojů — namátkou flétny, hoboj, kytary, housle, violoncello, klavír, ale třeba taky elektrická kytara nebo baskytara. Bohatě využíváme i bicí nástroje. Občas si program zpestříme nějakým kvartetem nebo sólovou záležitostí, případně i čistě instrumentálním kouskem.

Repertoár se snažíme neustále obměňovat — tady pomáhají jednak společné projekty s dalšími tělesy (při nichž si noty vyměňujeme) a také náš sbormistr Tomáš Vespalec, který hojně přispívá vlastními úpravami nejrůznějšího charakteru.

Jak zpíváme

To nejlíp posoudíte, když si nás přijdete poslechnout. Jinak za dobu své existence jsme stihli natočit šest cédéček a jedno DVD Poslechnout si je můžete na streamovacích platformách

Slovo sbormistra

Milí přátelé,

jmenuji se Tomáš Vespalec, je mi let a Hradecké komorní tucteto diriguji od jeho vzniku. Počátky mé sbormistrovské osobnosti se začaly formovat již v mateřské škole v Plzni…

… no a teď vážně. Studoval jsem sice sbormistrovství u prof. Skopala, ale nijak si na tom nezakládám a ani se nepyšním žádnými oceněními či významnými tělesy, u nichž bych působil. Ke sborovému zpěvu jsem přičichl tak trochu náhodou, až v 18 letech. Původní klavírní spolupráce s komorním sborem Granko v Třebíči se záhadným řízením osudu změnila v jeho dirigování. V té době jsem samozřejmě o lidském hlase a zpívání v podstatě nic moc nevěděl, tak jsem se holt řídil muzikantským instinktem. To mi, myslím, zčásti zůstalo dodnes, i když jsem mezery ve vzdělání alespoň částečně zacelil studiem. Víc než sbormistrem se totiž cítím být muzikantem a tucteto je pro mě kromě jiného také možností, jak tu muziku pustit do světa. Hudba je radost a vědomí, že se někteří posluchači na naše koncerty chodí nabíjet, je prostě úžasné. Konečně, dělat radost sobě i ostatním je jedním ze základních principů Hradeckého komorního tucteta.

Jinak pracuji jako učitel na ZUŠ Střezina v Hradci Králové, kde hraji dětem k tanci (na tanečním oboru), nebo je zasvěcuji do tajů klavírního umění (na hudebním oboru).